Historie
Různé školní zeměpisné soutěže probíhaly v Česku už od 60. let 20. století. Soutěže však měly regionální charakter a byly organizovány na bázi dobrovolnosti učitelů. Nejvyšší soutěžní kola probíhala na úrovni krajů, přičemž ne všechny kraje se do soutěže zapojovaly stejně. Postupně však rostlo úsilí prosadit celostátní geografickou soutěž. Rozhodující kroky vznikly díky iniciativě spolku učitelů (za všechny Emilie Zřídkaveselá). Tuto iniciativu podpořila Jihomoravská pobočka České geografické společnosti (zejm. Alois Hynek, Vladimír Herber), a tak se v roce 1998 podařilo vyhlásit celostátní kolo této soutěže MŠMT, pod názvem Zeměpisná olympiáda. O garanci soutěže byla požádána katedra geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde se tehdy geografickými soutěžemi dlouhodobě zabýval Jan Šupka. Soutěž byla vypsána pro základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. V roce 1999 se podařilo přičlenit i kategorii středních škol. Zeměpisná olympiáda je začleněna do soutěží hrazených z prostředků MŠMT.
Garantem počátečních ročníků byla výše zmíněná Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity (organizační garant doc. Eduard Hofmann). Do Organizačního řádu Zeměpisné olympiády byla v počátcích soutěže zakotvena garance jednotlivých ročníků, která se mění každých 5 let. Garantem byla pověřena ministerstvem školství vždy katedra geografie nebo geografický ústav vysoké školy. Po katedře geografie PdF MU se dalších ročníků ujala katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (organizační garantka dr. Jana Peštová), následovala katedra geografie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (organizační garant dr. Jiří Suda) a jako poslední pak Geografická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pod touto institucí byla prvních 5 let organizační garantka dr. Silvie R. Kučerová, kterou od školního roku 2017/2018 vystřídal dr. Jakub Jelen.
Cílem změn garanta bylo udržení kvality soutěže a rovněž zviditelnění vysokých škol, na nichž mohou talentovaní žáci pokračovat ve studiu geografie. Hlavní přínos soutěže však viděli organizátoři vždy v propagaci geografického vzdělávání na základních a středních školách. Od zmiňovaného školního roku 2017/2018 však došlo k zásadní organizační změně, která tkvěla především v zapojení více geografických pracovišť najednou (rozložení garantství jednotlivých soutěžních kategorií mezi katedry geografie po celém Česku). Tím došlo jednak k rozložení pracovní zátěžě, ale také vytvoření širšiho týmu a stabilizaci soutěže. To se ukázalo jako pozitivní krok především mezi lety 2020–2022 během pandemie covid-19, kdy bylo nutné soutěž pořádat v online podobě. Od roku 2022 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR přestalo soutěže oficiálně vyhlašovat a garantovat, financování přešlo pod soutěžní (grantový) systém a hlavním pořadatelem a organizátorem je tedy Česká geografická společnost, hlavním organizačním pracoviště Geografická sekce Přírodovědecké fakulty UK a hlavním organizačním pracoviště dr. Jakub Jelen.
Ve školním roce 2024/2025 došlo ke změně názvu na GEOGRAFICKÁ OLYMPIÁDA, a to hned z několika důvodů (sjednocení s mezinárodním prostředím, reakce na aktuální revize RVP ZV a další).
Geografická olympiáda má návaznost v několika mezinárodních geografických soutěžích:
International Geography Olympiad, iGeo (Mezinárodní geografická olympiáda) – odpovídající české národní kategorii D Geografické olympiády. Pořádá ji International Geographic Union (IGU, Mezinárodní geografická unie), která je vrcholnou světovou organizací zastřešující národní geografické společnosti států světa (tj. Českou geografickou společnost v případě Česka). Ustanovení soutěže iGeo proběhlo v roce 1994 v Praze při příležitosti konference IGU, kde byla schválena také pravidla této soutěže. S ohledem na to, že významnou částí soutěže je intenzivní práce v terénu, kterou nelze ze strany pořadatelů organizačně zvládnout při příliš velkém množství soutěžních národních týmů, má tato skutečnost limitující účinek na počet pozvaných soutěžících zemí. Proto je velkým úspěchem, že v roce 2002 měla možnost do soutěže vstoupit i Česká republika, a od této doby již na soutěži nikdy nechyběla a je na iGeo standardně zvána. Soutěž iGeo byla pořádána pravidelně od roku 1996 každé dva roky, od roku 2012 nově každoročně.
Český tým si získal respekt na mezinárodním poli a byl přizván k dalším soutěžím podobného zaměření. V roce 2009 se i mladší žáci a studenti do 16 let věku poprvé zúčastnili v Mexiku mezinárodní geografické soutěže National Geographic World Championship, kterou pořádá National Geographic Washington v kategorii odpovídající české národní kategorii C Geografické olympiády. Od roku 2003 přibyla navíc pro kategorii D další mezinárodní soutěž pro země střední Evropy pod názvem CERIGEO, kterou založila komise pro mezinárodní soutěže (Jaromír Kolejka, Eduard Hofmann) po dohodě s vedením evropské komise pro geografické soutěže. Iniciativa CERIGEO vznikla proto, že vyplňovala chybějící mezinárodní rozměr v lichých letech, kdy nebyla pořádána International Geography Olympiad iGeo. Ovšem počínaje rokem 2012, kdy je iGeo vypsána pro každý rok, se uvažuje o CERIGEO jako potenciální doplněk v sudé roky k soutěži National Geographic World Championship pro kategorii C. Mezi lety 2016 až 2023 se český tým ve spolupráci s Geologickou olympiádou účastnil Mezinárodní soutěže věd o Zemi, v roce 2024 byla postipová místa přenechána vítězům Geologické olympiády z důvodu nedostatku finančních prostředků. Od roku 2020 se pak soutěžící z kategorií C a D pravidelně účastní Evropské geografické olympiády.
Zdroje informací o Geografické olympiádě:
GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY
Hofmann, E. (2003): Zeměpisná olympiáda. Geografické rozhledy, 12(3), s. 71.
Kolejka, J. (2004): Zeměpisná olympiáda v Mongolsku. Geografické rozhledy, 13(3), s. 72.
Kučerová, S. R., Jelen, J. (2016): 19. ročník Zeměpisné olympiády, další příležitost pro zájemce o geografii. Geografické rozhledy, 26(2), s. 14.
Kučerová, S. R., Jelen, J., (2017): Zeměpisná olympiáda „na prahu dospělosti“. Geografické rozhledy, 26(5), s. 16.
Jelen, J., Polívková, K. (2017): Zeměpisná olympiáda. Geografické rozhledy, 27(1), s. 24–25.
Durna, R., Jelen, J., Svobodová, H. (2019): Práce v terénu jako součást zeměpisných olympiád. Geografické rozhledy, 28(4), s. 24–25.
Vrhel, M., Jelen, J. (2019): Nakládání s odpady jako atraktivní téma terénní výuky. Geografické rozhledy, 28(5), s. 26–29.
Jelen, J., Filipová, D. (2020): Zeměpisná olympiáda překročila hranice svých možností. Geografické rozhledy, 30(1), s. 28–29.
Krtičková, K., Jelen, J., (2021): Jak na školní kolo Zeměpisné olympiády? Geografické rozhledy, 31(1), s. 36–37.
Větrovský, M. (2022): Zeměpisnou olympiádu ani lockdown nezastavil. Geografické rozhledy, 31(3), s. 32–35.
Jelen, J. (2023): Zeměpisná olympiáda oslavila čtvrt století. Geografické rozhledy, 32(5), s. 28.
Jelen, J. (2024): Zeměpisná olympiáda 2023/2024. Geografické rozhledy, 33(5), s. 37.
Jelen, J., Krtičková, K. (2024): Geografická olympiáda, zeměpisná soutěž v novém kabátě. Geografické rozhledy, 34(1), s. 37.
Informace České geografické společnosti
Kučerová, S. R. (2016): Strategický marketing geografického vzdělávání: příklad „firmy“ Zeměpisná olympiáda. Informace ČGS, 35(1), s. 26–46.
Hanus, M., (2016): Jakou olympiádu potřebuje geografie? Informace ČGS, 35(1), s. 47–54.
Jelen, J. (2020): Nevšední ročník Zeměpisné olympiády. Informace ČGS, 39(2), s. 59–62.
Jelen, J. (2021): Radosti a strasti Zeměpisné olympiády: Zeměpisná olympiáda (nejen) v době pandemie. Informace ČGS, 40(1), s. 16–23.
Jelen, J. (2024): Zeměpisná olympiáda se stala Geografickou. Informace ČGS, 43(2), s. 61–63.
Jelen, J. (2025). Geografická olympiáda ve školním roce 2024/2025. Informace ČGS, 44(1), s. 89–91.
Šebková, M. (2025): Ohlédnutí za Evropskou geografickou olympiádou v Srbsku. Informace ČGS, 44(1), s. 91–93.